Příběh sochy Svobody

Na téměř padesátimetrovém podstavci se tyčí socha Svobody – symbol New Yorku a vlastně i celého USA. Kolos o váze 225 t, jehož plný název zní „Svoboda, která přináší slunce světu“, ročně navštíví 4 miliony turistů.

Jak to všechno začalo?

‍

Příběh sochy Svobody se váže k nápadu profesora Laboulaye, jak oslavit 100. výročí americké nezávislosti (1876) – a to darovat Americe monument, jehož část by, na znamení přátelství a pomoci, kterou Francie poskytla americkým osadníků v době bojů o nezávislost, zafinancovali Francouzi a část Američané. Záměr zaujal sochaře Bartholdiho, který se roku 1871 vydává do USA, aby našel místo, kde socha bude stát. Nakonec vyhrál malý ostrůvek Bedloe´s Island v New Yorku, který ho doslova určoval (dnešní Liberty Island).

Výzvy při stavbě sochy Svobody

‍

Bartholdi u sponzorů zpočátku moc neobstál. Začal tedy pracovat na vlastní pěst. Načrtnul návrh antické ženy, u jejíž nohou leží přeťaté řetězy na znamení svobody. V pravé ruce drží pochodeň, v levé pak desky s datem vyhlášení Deklarace nezávislosti. Zbývalo už jen dořešit technickou stránku a kolos postavit. Šlo o nemalou výzvu. Tak velkou sochu totiž ještě nikdo před ním nestavěl. Na výšku měla měřit 46 m (s podstavcem 93 m). Její ruka 5 m, hlava 5,25 m a nos dokonce 1,5 m. Socha navíc musela umět odolat nárazovému větru a změnám teplot.

Konstruktérem sochy se stal zkušený G. Eiffel. Ten navrhl konstrukci tak, aby se při nárazech větru sice vychýlila (pochodeň až do 12 m), ale nezřítila se.

Výzvou byl i termín. Pár měsíců před oslavami už bylo jasné, že se stavba nestihne. Bartholdi se tehdy ukázal jako velký stratég, když rozhodl, že daruje zatím pouze část monumentu – ruku s pochodní, která sklidila obrovský úspěch. Každý se s ní chtěl fotit, což soše přineslo popularitu a současně peníze na pokračování stavby. Podobně postupoval i u hlavy, kterou nechal vystavit ve Francii, kde se úspěch opakoval.

Problémy s financováním byly zažehnuty, práce nabíraly na obrátkách. V roce 1884 stála dokončená socha v Paříži a na nějaký čas se stala monumentem města. Zbývalo sochu Svobody přenést do USA. Socha byla rozložena do 214 beden a v roce 1885 dorazila na místo určení. V USA však zatím ještě kvůli nedostatku financí chyběl podstavec, na němž by měla socha stát. O zlom se zasloužil až novinář Pulitzer, kterému se podařilo vyburcovat běžný lid k tomu, aby přispěli na stavbu, což zafungovalo. Jméno každého dárce pak dokonce nechal vytisknout ve svých novinách. Za 7 měsíců podstavec stál a dělníci mohli skládat kousky sochy dohromady.

Socha Svobody: Symbol New Yorku i celé Ameriky

‍

Od první myšlenky na vytvoření sochy k jejímu odhalení uplynulo 21 let. Stavba se protáhla o deset let. I tak se však stala ikonou New Yorku a symbolem USA. Odjet z New Yorku, aniž byste sochu Svobody spatřili, by bylo stejné jako nevidět operu v Sydney nebo v San Franciscu most Golden Gate.