Světoznámý izraelský malíř Mordechaj Ardon

Mordechaj Ardon, izraelský malíř, jehož rodné jméno je Max Bronstein, žil mezi léty 1896 - 1992. Umělec, považovaný mnohými kritiky za největšího izraelského umělce vůbec, za svá umělecká díla získal spoustu prestižních ocenění. Patří mezi ně i cena UNESCO, která mu byla udělena na benátském Bienalle v roce 1954, či Izraelská cena z roku 1963.

‍

Mordechaj Ardon (Max Bronstein) a jeho toulky životem

‍

Mordechaj Ardon se narodil v haličském městě Tuchów v Rakousku-Uhersku (na území dnešního Polska). Pocházel z židovské rodiny a měl celkem jedenáct sourozenců. Od útlého věku toužil po tom, dostat se do Vídně, což byl jeden z hlavních důvodů, proč ve třinácti letech utekl z domova. Jeho sen však zmařila první světová válka, po níž se rozhodl odejít do Paříže. Ani tento jeho cíl však nebyl v důsledku nedostatku peněz úspěšný.

Ve svých 25 letech odešel do Výmarské republiky (dnešní Německo), kde se nejprve snažil prorazit jako herec. Nakonec se ale rozhodl pro umění a počátkem 20. let začal studovat na umělecké škole Bauhaus. Mimo jiné pod vedením malíře Paula Kleea, který svým stylem ovlivnil Ardonův umělecký vývoj i celoživotní tvorbu. Mezi jeho inspiraci však patřili i El Greco a Rembrandt.

Vliv na něj měl i profesor Max Doerner, který Bronsteina učil při jeho studiích v Mnichově. Kvůli vzestupu nacismu byl, stejně jako mnoho jiných německých umělců, okolnostmi i svým smýšlením nucen Německo opustit a odejít do Prahy. V Československu zůstal do roku 1933, poté odcestoval do Palestiny.

‍

Ardon svůj domov našel v Izraeli

Bronstein se usadil v izraelském Jeruzalémě a “pohebrejštil” si jméno na Mordechaj Ardon.

Významné milníky v Ardonově životě:

   
• 1935 - začal učil na Bezalelově akademii umění a designu.
   
• 1940 - 1952 - zastával post ředitele Bezalelovy akademie,
   
• 1949 - 1958 - přednášel na Hebrejské univerzitě,
   
• 1952 - 1963 - působil jako umělecký poradce na izraelském ministerstvu školství a kultury.

Ardonův nový domov v Izraeli odrážela i jeho díla, v nichž přetvářel izraelskou krajinu a své zájmy v židovských dějinách, tradici a duchovnu. Řada jeho děl znázorňuje témata jako je válka, holocaust či pozemský a božský Jeruzalém. Své poslední dílo vytvořil ve svých 92 letech, jeho tématem byla Hirošima. Jedno z jeho nejvýznamnějších děl je tzv. Ardonovo okno, nebo také „Izajášova vize věčného míru“. Jedná se o velké vitrážové okno v Židovské národní a univerzitní knihovně v Jeruzalémě, zahrnující prvky kabaly.