Izraelští vědci našli prastaré lidské ostatky, nejstarší mimo Afriku

Izraelští vědci objevili zkamenělinu lidské čelisti se sedmi zuby. Podle všeho by mělo jít o nejstarší pozůstatky rodu Homo sapiens, které se našly mimo Afriku. Stáří fosilie vědci odhadují na 177 až 194 tisíc let.

Izraelci s významným objevem, který boří doposud objevené poznatky, přišli počátkem roku 2018. Zkamenělou čelist se zuby, která podle nich nese znaky druhu Homo sapiens, zkoumali téměř 16 let.

Fosilie levé části horní čelisti mladého dospělého pochází z jeskyně Misliya v pohoří Karmel v severní části Izraele, nedaleko přístavního města Haifa. V jeskyni byly kromě tohoto nálezu objeveny i další zajímavé artefakty a kosti zvířat, které nasvědčují tomu, že jeskyni kdysi obývali kočovní lovci.

Nejstarší důkazy o vývoji Homo sapiens na Zemi pocházejí ze severozápadní Afriky z doby před 300 tisíci lety. Doposud nejstarší nálezy Homo sapiens mimo Afriku pocházely rovněž ze dvou jeskyní v Izraeli, jedna z nich byla přitom taktéž v pohoří Karmel, stará 90 až 120 tisíc let.

Nalezení zkamenělin a následné genetické výzkumy tak posouvají migraci z Afriky o sto tisíc let, do období před 220 tisíci lety. A kdo ví, možná tomu bylo ještě i o něco dříve. Objevují se totiž teorie, že migračních vln z Afriky bylo více – a že naši předchůdci odtamtud několikrát odcházeli a zase se vraceli.